Na sklonku loňského roku zahájilo Ředitelství silnic a dálnic výstavbu dalšího dálničního úseku u Slaného. Společnosti Contract Management Česko je součástí týmu investora. 

Stavba D7 v úseku MÚK Knovíz – MÚK Slaný-západ je přestavbou stávající silnice I/7 mezi Prahou a Chomutovem. Zatímco v Ústeckém kraji je dálnice téměř dokončena, ve Středočeském jsou aktuálně rozestavěné navazující úseky s předpokladem zprovoznění v roce 2027 – 2029. 

„Kapacitní úprava stávající komunikace a odstranění míst s vysokou nehodovostí. To je hlavní cíl stavby, kde je Contract Management součástí týmu správce stavby za ŘSD a kde Proconom poskytuje CDE,“ vysvětluje asistent správce stavby Petr Mai. 

D7 Slaný Knovíz

Hlavní trasa začíná na km 17,730, kde navazuje na stávající mimoúrovňovou křižovatku se silnicí III/00724 poblíž Knovíze. Tato část se napojuje na již provozovaný čtyřproudý úsek z Prahy do Slaného. Úprava končí na km 24,350 za křižovatkou se silnicí I/16, kde navazuje na úsek D7 Slaný-západ – Kutrovice, jehož výstavba byla zahájena v říjnu 2024.  

“Celková délka této modernizace činí 6 620 metrů s plánovaným dokončením v roce 2027. Dodavatelem stavby je SWIETELSKY stavební s.r.o. a HERKUL a.s. a zasmluvněná cena je více než 1,5 mld. Kč,” doplnil Mai. 

Úloha správce stavby 

Správce stavby pro ŘSD zajišťuje řízení a dohled nad výstavbou dopravní infrastruktury.
Jeho hlavní odpovědnosti zahrnují: 

• Koordinace účastníků projektu: Zajišťuje efektivní spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně projektantů, dodavatelů a orgánů státní správy. 

• Kontrola kvality prací: Sleduje, zda stavební práce odpovídají stanoveným technickým specifikacím a normám, a provádí pravidelné kontroly na stavbě. 

• Řešení změn a nároků (claimů): Aktivně se podílí na řešení změn v projektu a nároků vzniklých během výstavby, s cílem dosáhnout spravedlivých a efektivních řešení. 

• Časové řízení projektu: Monitoruje harmonogram výstavby, identifikuje potenciální zpoždění a navrhuje opatření k jejich minimalizaci. 

• Administrativní podpora: Zajišťuje vedení veškeré dokumentace související s projektem, včetně smluvní korespondence a archivace důležitých dokumentů. 

“Veškeré kroky se řídí Metodikou pro tým správce stavby vydaného Statním fondem dopravní infrastruktury a metodikou FIDIC,” uzavřel Petr Mai. 

D7 Slaný Knovíz dodavatel stavby

Konflikty během stavební zakázky neexistují jen mezi smluvními stranami, tedy objednatelem a zhotovitelem. Jsou i další účastníci, kteří do procesu výstavby mohou takzvaně „hodit vidle“. Konflikty mohou vznikat na základě podnětů třetích stran, jako jsou subdodavatelé, archeologové, vedení dotčených obcí, policie, ochrana zdraví při práci, hydrologové, biologický dozor, organizace ochraňující přírodu a další. Většina konfliktů se točí okolo financí. Do toho spadá i čas, protože čas jsou peníze a za zpoždění projektu se platí tučné smluvní pokuty.

Pojďme se nejdříve podívat na to, jak problémy nastávají v průběhu životního cyklu stavebního projektu. První kořeny konfliktů mohou vyrůstat z nejasné komunikace mezi zadavatelem a projektantem.

Jaké konflikty vznikají při zadávání zakázky?

Česká praxe se nejčastěji setkává se zadáním stavební zakázky způsobem design-bid-build, kdy zadavatel vybere nejdříve zpracovatele projektové dokumentace (dále jen PD) a následně probíhá výběrové řízení na samotného zhotovitele díla. Při tomto způsobu zadání zakázky vyvstávají problémy v souvislosti s tím, že od chvíle průzkumů, na jejichž základě dochází k přípravě PD, uplyne do zahájení realizace díla mnohdy velmi dlouhá doba a podmínky se tak často změní. Rozdíly pak musí zhotovitel složitě dokladovat a administrovat. Časově složitější odchylky pak mají vliv na dobu realizace díla. Prodloužení doby realizace díla s sebou nese mnoho náročných procesů, které mohou zapříčinit vznik konfliktu. Zhotovitel musí včas a řádně oznámit, že nastalá skutečnost bude mít vliv na dobu realizace díla, a následně musí vyčíslit a prokázat tento vliv. Odpovědná osoba dále musí posoudit, zda je prodloužení opodstatněné a prokázané v celé výši. Když je vše v pořádku, dojde k uznání prodloužení a k adekvátnímu navýšení ceny díla.

Dalším využívaným způsobem zadávání zakázek je zadání kritérií, na jejichž základě zhotovitel vypracuje PD a vypracuje dílo. Soutěžení zakázky tak probíhá ještě před zpracováním projektové dokumentace. Tento způsob je označován design-build. Protože zhotovitel sám vytváří PD, jsou kladeny vysoké nároky na kvalitu zpracování zadání zakázky formou kritérií. Může dojít k tomu, že výsledné dílo bude odlišné od představ investora.

Když rozhoduje nabídková cena

Další potenciální problémy plynou ze samotného tendru veřejné zakázky. Účastníci musí splnit základní kritéria, vítěz se potom nejčastěji vyhodnocuje podle výše nabídkové ceny. Občas se do vyhodnocení zahrnuje kritérium délky záruční doby. Zhotovitel, který vyhraje například s částkou ve výši 70 % z investorského rozpočtu (který je odborným odhadem reálné ceny díla), nemá velkou šanci na takové zakázce vykázat zisk. Aby taková zakázka zhotovitele neposlala do likvidace, je často nucen bojovat doslova o každou korunu. Mnohdy se tak uchýlí k hraničním postupům, které mohou vést k vypjatým jednáním smluvních stran. Tomu však mohou zamezit nové způsoby zadávání veřejných zakázek, které se již začínají používat i v České republice a které zohledňují celkovou ekonomickou výhodnost nabídky.

Ekonomická výhodnost nabídky tak neodráží pouze realizační náklady, ale zohlední také kvalitu projektového manažera, souhrnné náklady celého životního cyklu díla (tj. včetně nákladů na údržbu, provoz i likvidaci stavby po skončení životnosti), kvalitu provedení a další faktory. Tendry s více kritérii, než je pouze cena, nemusí nutně zvyšovat celkovou cenu zakázky, mohou naopak předejít prodloužení realizace stavby a neočekávanému zvyšování nákladů. Důležité je, aby projektový manažer byl zainteresovaný na zakázce již od chvíle, kdy se zpracovává nabídka, a měl tak komplexní přehled.

Jaké konflikty doprovázejí realizaci díla?

Zřejmě nejvíce situací zakládajících možné konflikty však vyvstává při realizaci díla. Existuje velké množství potenciálních podnětů. Nejčastěji se jedná o různé nepředvídané události či skutečnosti, zásahy třetích stran nebo takzvané force majeure (vyšší moci). Takové změny se řeší buď jako variace, pokud dochází ke změně stavby oproti zadávací dokumentaci stavby, nebo claimem (nárokem) jedné ze smluvních stran, kterým jedna smluvní strana oproti druhé vznáší nárok, nejčastěji na prodloužení doby realizace díla či na dodatečnou platbu. Při vznesení či administraci variace či claimu však mohou vznikat neshody o podstatě, oprávněnosti nebo objemu (finančního nebo časového). Zájmem obou stran je vyřešit variaci či claim co nejdříve, avšak není zcela neobvyklé, že se složitější záležitosti řeší roky, zvláště dokládání a uznání nárokované dodatečné platby.

Vznikne-li nějaká překážka při realizaci díla, například taková, že bude po dobu dvou měsíců probíhat archeologický průzkum v hlavní trase dálnice, oznámí zhotovitel claim na prodloužení doby pro dokončení díla a s tím související claim na dodatečnou platbu. Následně zhotovitel musí prokázat časový a finanční dopad události. Následuje externí posouzení, tedy analýza předloženého rozdílového harmonogramu a podrobného finančního nároku. Na základě analýzy dochází k uzavření dohody mezi smluvními stranami, ve které je typicky stanovena nová doba pro dokončení díla a maximální částka, kterou může zhotovitel při řádném doložení obdržet jako dodatečnou platbu. Jedná se o veřejné finance, proto nelze finanční nárok uznat bez řádného doložení. 

Zhotovitel nejčastěji dokládá dodatečné náklady podle metodiky SFDI pro ověřování a kvantifikaci finančních nároků uplatněných ze smluvních závazkových vztahů. Tato metodika stanovuje dvě varianty dokládání nároku, z nichž je přednostně využíváno doložení prostým dokladem. Dokládání prostým dokladem je velice složité, jelikož zhotovitel musí doložit všechny vícenáklady spojené s předmětným nárokem. Takové doložení se provádí předložením smlouvy a dodatků, faktury, dokladu o uhrazení fakturované částky a případných doplňujících dokumentů. Málokdy dojde k řádnému doložení celé nárokované částky, dochází tak většinou k vyplacení určité části nároku. Není-li nárok vypořádán ke spokojenosti obou smluvních stran, může dojít k žalobě a následnému soudnímu procesu.

Jak omezit konflikty na stavbě?

V české stavební praxi jsou využívány různé nástroje, které mají omezit konflikty. Jsou jimi například smluvní standardy FIDIC a metodiky SFDI. Dochází také k postupné implementaci procesů a nástrojů BIM, které přinesou zlepšení spolupráce všech účastníků výstavbového projektu v celém životním cyklu stavby. Výsledkem bude zefektivnění celého stavebního odvětví.

FIDIC

Veřejné stavební zakázky jsou zpravidla zasmluvněny na základě smluvních vzorů FIDIC, které jsou uznávaným mezinárodním smluvním standardem. Smlouvy FIDIC přináší rovnoměrné rozdělení rizik mezi smluvní strany a nástroje pro řešení většiny možných situací, které mohou nastat. Je zavedena funkce správce stavby, případně pověřené osoby objednatele (pro stavby menšího rozsahu), která je sice zaměstnancem objednatele, ale měla by nestranně rozhodovat případné spory. Je tak minimalizována potřeba řešení sporů před soudem. Pokud dojde k případnému řešení sporu před soudem, je celý proces výrazně časově i finančně náročnější.

Když vykopu mamuta, o krok dále očekávám ohniště z doby bronzové

Povinností stavebníka již ve fázi přípravy stavby je ohlásit záměr provádět stavební činnost Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky, který je oprávněn provádět archeologické výzkumy. Archeologický ústav či oprávněné organizace s odbornou kvalifikací schválené ministrem kultury jsou povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem nemovitosti, na které se budou provádět výkopové práce. Stavebník musí umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu a uhradit vzniklé náklady (mimo výjimky).

Dle podkladů archeologů a předběžných geofyzikálních průzkumů lze vymezit úseky, které budou pravděpodobně archeologicky pozitivní. V takovém případě je prováděna v rámci terénního záchranného archeologického výzkumu skrývka ornice a podorničí hladkou bagrovou lžící tak, aby se neporušily očekávané archeologické situace a pozůstatky činnosti člověka. Po objevení nálezu navazuje ruční odkrývání, ošetřování, evidence a transport nálezů do depozitáře. I stavební zákon ukládá stavebníkovi povinnost oznámit jakýkoliv cenný nález a přerušit práce v daném místě. Přitom v případě hojného výskytu archeologických situací nejsou neobvyklá zdržení v řádech měsíců. Záchranná opatření vnášejí změnu do harmonogramu a postupu stavebních prací na jednotlivých úsecích, a proto bývá nutné upravit postup výstavby i s ohledem na technologickou zimní pauzu.

Ani poctivá příprava někdy nestačí

V průběhu realizace výstavbových projektů vstupuje do hry spousta rizikových faktorů, více či méně předvídatelných. U objemných projektů, zejména u dopravních staveb a tunelů, je snaha důsledným průzkumem a přípravou dokumentace tyto rizikové faktory odhalit. I tak čas od času nějaký projekt „slízne“ dopad takového rizika, které i přes nejdůslednější přípravu vyjde najevo až ve chvíli, kdy se opravdu „kopne“ do země.

Ale nezoufejme. Děje se to všem a všude. Při výstavbě nové linky metra v Londýně objevili archeologové masová pohřebiště s lidskými ostatky z doby morové epidemie. Doufejme, že podobný osud nepotká výstavbu nové linky D pražského metra, a přejeme všem účastníkům ve výstavbových projektech mnoho předvídatelného. A pokud by vás na stavbě přece jen zaskočily nenadálé problémy, neváhejte se obrátit na naše experty z Contract Managementu Česko, kteří vám pomohou úspěšně dokončit váš projekt.

Contract Management má novou autorizovanou inženýrku. Ing. Katarína Chovancová v únoru úspěšně složila autorizovanou zkoušku ČKAIT z oboru dopravní stavby. Jak vypadá příprava na tuto zkoušku, jak probíhá a jaké výsledky přináší její úspěšné absolvování? Čtěte dále.  

Ahoj Kataríno, proč jsi se rozhodla ke zkoušce přihlásit? Co to pro Tvoji profesní kariéru znamená? 

Katarína Chovancová: Ve světě stavařů je autorizace něco jako zkouška dospělosti. Razítko je jakýmsi synonymem pro odpovědnost a samostatnost, nikdo už nemusí potvrzovat, že tvá práce je dostatečně dobrá. S autorizací v základu můžu projektovat, vykonávat technický dozor, zároveň však otevírá dveře i v oblasti správcovství staveb, kdy se můžeme jako společnost hlásit do soutěží o zajímavější zakázky, zejména v gesci ŘSD. 

Takže to je jeden z důvodů, stát se „dospělým“ stavařem a být užitečným členem CMka. Taky to byla jistá osobní výzva, zjistit, zda na to mám. Samozřejmě, i v životopise se bude tato autorizace vyjímat. A v neposlední řadě musím říct, že motivací byly i benefity a ohodnocení, které nabízí CMko – navýšení platu, příspěvek na poplatky za zkoušku či studijní volno na přípravu. 

Jaká byla Tvoje příprava na tuto zkoušku? 

KCH: Příprava probíhala na etapy. Prvním krokem byl přípravný kurz ČKAIT, na kterém mi účast hradil zaměstnavatel. Je to takové stručné shrnutí základních témat a okruhů, které jsou předmětem zkoušky. Před Vánoci jsem si pak sedla k zápiskům z vysoké školy a vytřídila podstatné, tzn. tak 50 % předmětů, které jsem za 5,5 roku studia absolvovala. Doplnila jsem to o několik zákonů a normativů, které s projektováním a výstavbou souvisí. V tomto směru bylo výhodou několik let praxe z projekční kanceláře. No a tohle všechno jsem se snažila několikrát přečíst, zopakovat a zapamatovat si. 

A jak zkouška probíhala? Zapotila jsi se, nebo to byla brnkačka? 

KCH: Samotná zkouška byla oproti přípravě pro mě vlastně už jednoduchá. Samozřejmě, byla jsem nervózní, trošku jsem se zapotila, ale zároveň jsem byla ráda, že to už brzo budu mít za sebou.  

První částí zkoušky je test z legislativy, zákonů a norem. Není tam moc prostoru na chyby, takže jsem se trošku obávala, abych neskončila už u této části. Po úspěšném testu pak následuje zkouška ústní. Přirovnala bych ji ke státnicím.  

Každý uchazeč nejdříve před pětičlennou komisí prezentuje jeden ze svých projektů z praxe, probíhalo to v podstatě formou dialogu nad problematikou, která je řešená v projektu. Zkoušející měli doplňující otázky k návrhu, k průběhu výstavby, zajímalo je i co bych s odstupem času udělala jinak. Nakonec ještě každý z členů komise položil otázku z oblasti, kterou zastupuje, tzn. železniční stavby, realizace dopravních staveb, projektování dopravních staveb a legislativa. No a po pár minutách porady za zavřenými dveřmi mi nakonec sdělili verdikt – uspěla! 

Jaký byl postoj firmy k tomu, že jsi se na zkoušku přihlásila? 

KCH: Naprosto skvělý! Kolegové a náš projektový ředitel byly vlastně jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla to více neodkládat. Když jsme společně seděli na začátku loňského roku a plánovali, jak se pustit do přípravy na autorizaci, rozhodla jsem se, že tu přihlášku prostě podám. I proto, abych třeba inspirovala další kolegy, kteří by zkoušku určitě také úspěšně zvládli. 

Zároveň, jak už jsem uvedla, zaměstnavatel mi umožnil účast na přípravném kurzu, přispěl na poplatky spojené se zkouškou a bez problémů umožnil vzít si studijní volno na přípravu. Podmínky tedy na jedničku s hvězdičkou. 

Co poradíš ostatním? Mají do toho jít, nebo ne? Pokud ano, na co se mají připravit? 

KCH: Běžte do toho, není co ztratit! Když má člověk za sebou pár let ve světě stavebnictví a úplně nepodcení přípravu, myslím, že se není čeho obávat. Chce to mít pár vědomostí a trošku přehled v této oblasti, ale komise je věcná a neptá se na žádné podpásovky. Jak sami zkoušející říkají, chtějí řady autorizovaných inženýru rozšiřovat.  

A jak na tvůj úspěch reagovali Tví kolegové? Byla nějaká oslava? 

KCH: Kolegové jsou zlatíčka, takže jsem dostala spousty gratulací, všichni byli nadšení a chtěli se podívat na slavné razítko. I kytička byla. A oslava samozřejmě taky, na etapy. Decentní v den absolvování zkoušky a další, veselejší, i s prohlídkou a testováním autorizačního razítka, proběhla po složení slibu, který je posledním krokem pro získání autorizace. 

Jaká gratulace tě potěšila nebo pobavila nejvíce? 

KCH: Všechny gratulace mě udělaly radost, ať už od rodiny, kamarádů nebo kolegů. Nejvíce mě však pobavila moje máma. Jako věčný pesimista mi nejdříve nechtěla věřit, nakonec se mi ale do telefonu beze slova rozbrečela a samozřejmě tím rozbrečela i mě. 

Chystáš se teď na něco dalšího? 

KCH: Teď bych chtěla čas věnovat vzděláváni a zdokonalování se v jiných oblastech souvisejících s naší prací. Chtěla bych vyzkoušet si například pozici správce stavby. Takže aktuálně nemám v hledáčku žádné další zkoušky, což neznamená, že se v budoucnu nepustím do nějaké další výzvy.   

Jak je z rozhovoru patrné, autorizační zkoušky není třeba se bát. Obzvlášť, když v oboru už pracujete a máte tedy praktické zkušenosti. Navíc autorizační zkouška vám otevře nové možnosti ve stavebnictví a samozřejmě se to odrazí i na vašem výdělku.

Přidejte se do naší rytířské družiny. Prohlédněte si aktuálně volné pozice.