Výstavbové projekty, zejména pak dopravní stavby, jsou zakládány na velmi rozsáhlé ploše zemního podloží, které může svým obsahem a charakterem i přes důslednou přípravu stavebníka nemile překvapit, a to až ve fázi realizace.
Jaký dopad na průběh stavby má zastižení nevhodné zeminy v podloží, nález pozůstatků po našich předcích, či dokonce sesuv svahu?

Lze předem odhalit, co vše se skrývá pod zemí?

V rámci přípravy výstavbového projektu je prováděn inženýrsko-geologický (geotechnický) průzkum (dále jen “IGP”), který se snaží identifikovat složení a předpokládané chování zemin v místě budoucí stavby. Vynaložené finanční prostředky pro takový průzkum mají být adekvátní v ohledu na celkový rozsah zakázky tak, aby zadavatel dodržoval zásady přiměřenosti a hospodárnosti. V rámci IGP bývá rekognoskován okolní terén, odebírány vzorky zemními sondami či šikmými vrty. Laboratorní posouzení vzorků zemin poskytuje vstupní data pro další fázi projektové dokumentace. V případě rekonstrukce staveb bývá v rámci diagnostiky komunikace studována stávající dokumentace stavby a prováděny jsou například jádrové vrty, které v místě odběru určí skutečné složení podkladních vrstev. Běžně používané nástroje IGP a činnost geologů poskytnou snímek geologického profilu v místě stavby, který bývá dopočten z bodových sond, proto IGP nemůže exaktně popsat každý jednotlivý metr pod zemí.

Čím může podloží i přes veškeré průzkumy překvapit?

Při zakládání nové stavby „na zelené louce” ale i při rekonstrukcích staveb mohou být zastiženy nepředvídané fyzické podmínky. Těmi mohou být například nevhodné zeminy s nedostatečnými parametry jako je únosnost či soudržnost, které z odebíraných vzorků nelze přesně určit. Často se také jedná o lokální výskyt zemních nehomogenit v podloží, či dokonce skládek a navážek, které nebyly zastiženy jednotlivými bodovými sondami. Takové skutečnosti mohou být odhaleny až v průběhu samotné realizace stavby a jsou operativně řešeny změnou stavebního díla, tedy variací. Například zastižení namrzavé jílové zeminy v podloží budoucí dálnice namísto předpokládané únosné štěrkové zeminy zamrzí, nicméně takovou situaci lze jednoduše vyřešit zlepšením zeminy, typicky hydraulickými pojivy.

Podstatně ošemetnější situace nastává při odhalení rizika sesuvného pohybu svahu, který může být aktivován přitížením koruny svahu, či odkopáním paty svahu, což může zapříčinit vznik sesuvné aktivity. Pokud se takové riziko definuje včas, lze svahové pohyby stabilizovat, ač za vynaložení dodatečných finančních a časových prostředků. Bohužel existují případy, kdy se svahová aktivita nepodchytí včas – kombinace zatížení koruny svahu, oslabení jeho paty stavební mechanizací a nasycení podloží vydatnými dešti byly v roce 2013 hlavním důvodem sesuvu na realizovanou ústeckou dálnici D8 u Prackovic. Úsek rozestavěné dálnice cca 200 m dlouhý zavalily přes noc stovky tisíc krychlových metrů zeminy. Událost takového rozsahu je každopádně zcela výjimečná.

Běžně se ale můžeme setkat, i přes provedený hydrogeologický průzkum, také s odlišnou skutečnou výškou hladiny podzemní vody. V případě vlivu na stavbu musí být podloží sanováno pro zajištění vyšší propustnosti a zajištění funkčnosti takových opatření po dobu očekávané životnosti stavby. Nejen v intravilánu bývají objeveny trasy inženýrských sítí v jiné poloze, než byly udány správci stavby. Může se jednat o historické vedení, přeložku, jejíž skutečná trasa nebyla zaznamenána, či dokonce nelegální vodovod.

Když vykopu mamuta, o krok dále očekávám ohniště z doby bronzové

Povinností stavebníka již ve fázi přípravy stavby je ohlásit záměr provádět stavební činnost Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky, který je oprávněn provádět archeologické výzkumy. Archeologický ústav či oprávněné organizace s odbornou kvalifikací schválené ministrem kultury jsou povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem nemovitosti, na které se budou provádět výkopové práce. Stavebník musí umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu a uhradit vzniklé náklady (mimo výjimky).

Dle podkladů archeologů a předběžných geofyzikálních průzkumů lze vymezit úseky, které budou pravděpodobně archeologicky pozitivní. V takovém případě je prováděna v rámci terénního záchranného archeologického výzkumu skrývka ornice a podorničí hladkou bagrovou lžící tak, aby se neporušily očekávané archeologické situace a pozůstatky činnosti člověka. Po objevení nálezu navazuje ruční odkrývání, ošetřování, evidence a transport nálezů do depozitáře. I stavební zákon ukládá stavebníkovi povinnost oznámit jakýkoliv cenný nález a přerušit práce v daném místě. Přitom v případě hojného výskytu archeologických situací nejsou neobvyklá zdržení v řádech měsíců. Mimo to archeologická opatření vnášejí změnu do harmonogramu a postupu stavebních prací na jednotlivých úsecích, v důsledku čehož je nutné postup výstavby upravit i s ohledem na technologickou zimní pauzu.

V průběhu realizace výstavbových projektů vstupuje do hry spousta rizikových faktorů, ať už větší nebo menší měrou předvídatelné. V případě rozsáhlých projektů, zejména u dopravních staveb a tunelů je zde snaha důsledným průzkumem a přípravou dokumentace tyto rizikové faktory odhalit. I tak čas od času nějaký projekt „slízne“ dopad takového rizika, které i přes nejdůslednější přípravu vyjde najevo až ve chvíli, kdy se opravdu „kopne“ do země.

Ale nezoufejme. Děje se to všem a všude. Při výstavbě nové linky metra v Londýně objevili archeologové masová pohřebiště s lidskými ostatky z doby morové epidemie. Doufám, že podobný osud nepotká výstavbu nové linky D pražského metra, a přeji všem účastníkům ve výstavbových projektech mnoho předvídatelného.

  • Zákon č. 20/1987 Sb. Zákon České národní rady o státní památkové péči
  • Zákon č. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • Archeologický ústav AV ČR (http://www.arup.cas.cz/?cat=442)
  • http://www.crossrail.co.uk/news/articles/14th-century-burial-ground-discovered-in-london
  • UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA: Svahové pohyby na Semilsku – Ondřej Kujan
Ing. Jan Hájek

Ing. Jan Hájek

Konzultant

Technik s přesahem. Po zkušenostech z více oborů a studijních pobytech ze zahraničí teď se zápalem mění stavební obor v naší české kotlině a s ostatními rytíři z CM udává směr slušného, moderního a kvalitního stavitelství. Váží si upřímnosti a férovosti. Motto: +10 %.

Share This