Čím je dána délka realizace stavebních projektů?

16. července 2021

Délka doby realizace silničních staveb je v České republice často probírané téma.  Přispívá k tomu i fakt, že v porovnání s okolními státy (Německem, Polskem či Maďarskem) v rychlosti výstavby důležité infrastruktury výrazně zaostáváme. Na této skutečnosti se bohužel za poslední roky nic moc nezměnilo, s nově schválenou novelou „liniového zákona“ se ale možná blýská na lepší časy. 

Abychom byli schopni porozumět všem návaznostem a složitostem celé problematiky, je nezbytné si nejdříve definovat jednotlivé etapy přípravy. Pro stručnost je lze shrnout do 4 hlavních kroků, které je nutné ujít před slavnostním poklepáním na základní kámen a zahájením prací. Jedná se o fáze koncepce, uzemní přípravy, stavební přípravy a fáze předrealizační.

Koncepce

  • Vyhledání vhodné lokality,
  • studie proveditelnosti,
  • vyhodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA),
  • zanesení záměru do Zásad územního rozvoje krajů (ZÚR) a Územních plánů obcí (ÚP),
  • výstupem jsou upravené ZÚR, ÚP a stanovisko SEA.

Územní příprava 

  • Posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA),
  • provedení předběžného geotechnické průzkumu,
  • územní řízení (řeší se konkrétní umístění stavby v kontextu s územním plánem),
  • projednání s dotčenými orgány státní správy,
  • projednání s vlastníky dotčených pozemků,
  • výstupem je územní rozhodnutí a stanovisko EIA.

Stavební příprava 

  • Zpracování podrobného geotechnického a hydrologického průzkumu,
  • majetkoprávní vypořádání (výkupy pozemků, věcná břemena, apod.),
  • stavební řízení (řeší technické aspekty díla),
  • výstupem je stavební povolení a vyřešené vlastnictví pozemků.

Předrealizace

  • Zpracování zadávací dokumentace stavby,
  • výběr asistentů správce stavby,
  • výběrové řízení a výběr Zhotovitele.

V kontextu s uvedeným přehledem je zároveň velmi důležité myslet na skutečnost, že se jednotlivé kroky navzájem velmi ovlivňují a jakékoli pochybení v např. ve fázi územní přípravy může zpozdit projednávání a zpracování kroků následujících. Je proto zásadní, aby k vyřešení všech problémů a nejasností docházelo v co možná nejranější fázi přípravy. Pokud se tak totiž neděje, neúměrně se prodlužuje doba, po kterou je stavba pouze na „papíře“.

Kde je tedy problém?

Dotčené orgány 

Většinu řešených otázek lze rozdělit do dvou obecných kategorií. První z nich je prostorové a technické řešení z pohledu dotčených orgánů, kdy se mezi investorem a těmito orgány musí najít shoda ohledně ekologických, ekonomických, technických a bezpečnostních aspektů. U velkých stavebních záměrů je však nalezení tohoto koncensu náročný proces a například dopad liniových staveb typu dálnic nebo železnic na životní prostředí je velice významný. Pro nalezení ideální varianty, která bude minimálně ovlivňovat životní prostředí a zároveň bude stále ekonomicky realizovatelná, je proto nezbytné vypracovat množství variantních řešení, jejichž zpracování a projednání zabere nějaký čas.

Veřejnost

Druhou skupinou komplikací jsou námitky dotčených osob a zástupců veřejnosti (osoba zvolená min. 10% obyvatel dané obce), které mohou předkládat ve třech fázích přípravy stavby (při projednání územního plánu, územního řízení a ve stavebním řízení). V celém procesu má tedy veřejnost spoustu možností, jak se ke stavbě vyjádřit, a tedy i ovlivnit její podobu. Tento fakt je navíc v ČR ještě umocněn velmi roztříštěnou vlastnickou strukturou, což výrazně zvyšuje počet dotčených osob, a tedy i zaslaných námitek.

Správní soudnictví

K jednotlivým námitkám se přitom musí stavební úřad vždy vyjádřit a v případě zamítnutí uvést důvod, proč se takto rozhodl. Pokud se však s těmito závěry účastník neztotožní, může se odvolat k nadřízenému správnímu orgánu, případně jej napadnout žalobou u správního soudu.

Žaloba však nemá odkladný účinek, tudíž lze v přípravě stavby dále bez omezení pokračovat, což je s ohledem na rychlost soudních procesů v České republice žádoucí (pokud tedy soud žalobě nevyhoví a ke zpoždění nedojde). Problém však nastane například v situaci, kdy soud po několikaletém procesu žalobě vyhoví a musí tak dojít k výrazné úpravě řešeného projektu. Celý proces přípravy, kdy se řeší jeho podoba s dotčenými orgány a veřejností, se musí opakovat. Taková skutečnost přitom může přípravu stavby zdržet i o několik let a v případě dálničních staveb není ojedinělá.

V neposlední řadě jsou průtahy způsobené komplikacemi s výkupem pozemků, které mohou začátek realizace stavby taktéž výrazně posunout. Přestože se již z větší části podařilo vyřešit problém s určováním maximální výše ceny, která může být za pozemky nabídnuta, stále se nedaří v potřebné míře uplatňovat institut vyvlastnění. Není totiž výjimkou, že v procesu výkupu pozemků dochází k procesním pochybením, v jejichž důsledku dotčené úřady či soudy vyvlastnění zamítnou či zruší.

Je nějaké řešení?

Přestože se o problematice doby přípravy staveb již dlouhou dobu hovoří, zatím se její trvání příliš zkrátit nepodařilo. Aktuální snahou na tomto poli je schválená novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon). Snahou této novely je zkrátit dobu přípravy liniových staveb z dnešních 13 let zhruba o jednu třetinu, čehož chce ministerstvo docílit následujícími opatřeními:

  • umístění a povolení stavby v jediném řízení (spojení územního a stavebního řízení),
  • stanovení závazných lhůt pro vydání stanovisek dotčených orgánů v územním či stavebním řízení (standardně 30 dní a v odůvodněných případech 60 dní),
  • zavedení konkrétních lhůt pro vyvlastňovací úřady,
  • jednotné stanovisko z pohledu zákona o ochraně přírody a krajiny pro stavby, u kterých bylo provedeno posouzení EIA,
  • zavedení jednotného znaleckého posudku pro ocenění hodnoty většího množství pozemků.

Co navrhovaná opatření přinesou?

Na první pohled lze tato opatření hodnotit kladně, je však důležité dívat se na ně v širších souvislostech. Je například otázkou, do jaké míry se sjednocením procesů podaří snížit přetíženost dotčených orgánů. Vzhledem k náročnosti posouzení takovýchto staveb v kombinaci s nedostatkem času by se mohla zvýšit například chybovost vydávaných stanovisek (případně by nebyla stanoviska vydána vůbec). Jejich následné napadení soudní cestou by celý proces naopak ještě více zkomplikovalo.

Současně je také nejasné, do jaké míry se podaří urychlit výkup a případné vyvlastnění pozemků. Přestože bude výsledek vyvlastňovacího řízení znám dříve, neznamená to nutně jeho rychlejší dokončení. Vlastníci se totiž mohou stále bránit soudní cestou, což v kontextu chybovosti v průběhu řízení o odkupu může v extrémním případě znamenat naopak i větší časovou náročnost.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že je velice složité najít rovnováhu mezi rychlostí výstavby, vlastnickými právy a udržitelným rozvojem území. Budeme však věřit, že novela liniového zákona sebou přinese avizované urychlení přípravného procesu a zároveň se výrazněji nedotkne práv vlastníků.

Ing. Ondřej Peták

Senior Konzultant

Poslední články na našem blogu

roky na trhu

projektů

zaměstnanců

žen v kolektivu

2021 © Contract management, a.s. | Ochrana osobních údajů | Webové stránky vyrobila Webona.